Stephen King - Pavučina snů

(2001)

Žánr : horror

Představte si čtyři kluky, kteří chodí na jednu základní školu ve městě Derry. I když nejsou stejně staří, jejich kamarádství je nedokáže rozdělit. Nazývejme je Henry, Pete, Jonesy a Bobr. Jednoho dne do jejich kruhu vstoupí chlapec, který je jiný než ostatní. Po pravdě řečeno Dudditse našli sami náhodou. Navštěvuje „retardárnu“ a naši milí přátelé si ho na první pohled oblíbí. Doprovázejí ho do školy i ze školy, tráví spolu volný čas hraním společenských her. Na čas se z nich stala „správná pětka“. Takto prožívají svůj čas v městečku, ve kterém se občas ztratí nějaké to dítě. Nikdo z nich zatím netuší, jaké bude hrát jejich setkání v budoucnu úlohu. Po dostudování střední školy se jejich cesty rozcházejí. Jen Duddits zůstává v Derry u svých rodičů až do doby, … .

Po pár prvních stránkách nás příběh dostává do roku 2001. V tuto dobu žijí Henry, Pete, Jonesy a Bobr své vlastní životy jako lidé, kteří již překročili třicítku. Jedno mají ale stále společné. Každý rok, již od dětství, jezdí na „lov“ do lesů mnoho desítek kilometrů od Derry. Lovecká, příjemně vybavená chata se doslova nachází uprostřed divočiny. I tento rok, po nedávné tragické nehodě, kterou naštěstí Jonesy přežil, se vypraví všichni čtyři do divočiny. Nikdo bohužel netuší, co v následujících pár dnech prožijí.

Kniha má asi 650 stránek. Prvních 200 stránek je doslova strhujících. Autor do nich vměstnal všechno, co tam mělo být. Představte si partu chlapů, kteří se Vám nejprve hezky představí. Poté si vyjedou zalenošit do divočiny s puškou v ruce. Příjemně vytopená chata, zařízena stylovým nábytkem a dekoracemi. První listopadový týden tentokrát slibuje dle předpovědi sněžení a „psí počasí“. Pete a Henry odjeli do Gosselinova koloniálu, nejbližšího možného obchodu, aby nakoupili zásobu chleba, různých konzerv a piva – prostě toho nejzákladnějšího. Zbylí dva lovci zůstávají v lesích na lovu. Tuto idylickou pohodu nenaruší ani McCarthy, který se v lesích ztratil a náhodou narazil na Bobrovu chatu. Ale stále se nic výjimečného neděje. Nového hosta usadí na válendě, uvaří mu čaj a nechají ho odpočinout. Mezitím začalo sněžit. Od začátku knihy jsem čekal na to, až se něco stane, co mi trošku prozradí, o čem kniha bude. Ale zatím nic! V momentě, kdy se Pete a Henry vracejí z koloniálů se zásobami v autě a jen tak pokecávají, jsem byl již natolik ukolébán lovem a divokou přírodou. No jednoduše mne King pomaloučku připravil na šok. Člověk se pousmívá nad řádky, docela i zábavnými, je mu celkem fajn a najednou bác. To je síla, jak se něco takového vůbec může stát!! Z řádku na řádek nám King připraví takový nášup překvapení, hnusu a strachu, jaký jsem naneštěstí neočekával. Kniha mne vcucla do sebe.

Dále již nebudu nic prozrazovat. Pokud máte rádi science fiction zakomponovaného do našeho světa a říznuté Aktami-X a hororu – neváhejte a pusťte se do toho! Není to četba pro slabé povahy, těhotné ženy a mládež. I když se zdá být příběh jednoduchý, je protkán notnými douškami psychologie a mimo smyslového vnímání. Konec knihy byl pro mne trošku nechápavý, ale to přisuzuji alkoholovému oparu, který se kolem mne usadil po několik hodin. Abych se přiznal, tuto knihu jsem přečet celou v oblíbeném baru během jednoho týdne.

I když tato kniha je dosti objemná, nikdy Vás nepřestane nudit. Stehen King prolíná současnost s vyprávěním, co se našim kamarádům v dětství přihodilo. Svým způsobem nám přirozeně odkrývá, co se vše ve skutečnosti stalo čtyřem, respektive pěti chlapcům v Derry. Tímto vším nás pomaloučku tlačí k zjištění, že setkání pěti lidí v městečku Derry nebylo zcela náhodné, ba naopak klíčové pro nás všechny. Naši hrdinové si toto musí nejprve sami uvědomit. A pak jen stačí zatahat za pavučinu a … .

Spisovatel se ve vyprávění docela nenápadně zmiňuje i o tom, co se dělo v Derry v letech, kdy byli naši čtyři přátelé ještě usmrkanci. Samozřejmě mám na mysli příhodu s šášou a jeho zálibou hrát si s dětmi. Naštěstí Henry a jeho společníci si všímali těchto hrůz jen okrajově se slovy : „Občas se v Derry ztratí nějaké to dítě, ale to patří asi k životu“.


Článek napsal Marian Gallo (aka Silver) || Říjen 2002


Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 01.05.2003, autor : Marian Gallo (aka Silver)

Článek ohodnocen 187 čtenáři : 



Článek má 1379 čtenářů.  Ohodnoťte ho také :  1 2 3 4 5     


diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Jméno : E-mail :

chci zaslat na e-mail upozornění na nový příspěvek v této diskusi

Text:

06.04. 2012  20:30

Prosím,kdo zapujčí nebo prodá tuto knihu? děkuji... Pardubice

12.05. 2011  01:44

kniha super i pro mě a to nejsem velkým milovníkem sci-fi - film - ztráta času a naprostá sračka

19.03. 2007  19:22

Ten film byl taky suprovej, nevim jestli vždy koukáme na to samý. :D:D:D Náhodou na to, že to bylo podle knihy supr. King je king a česká filmová databáze to potvrzuje(filmy podle jeho knih jsou nejlepší i podle ní) :o)

09.12. 2004  22:17

Naprosto úžasný, King dokázal, že je opravdu king.
Strašně se mi líbila telepatie a Kurtzova (resp. armádní ) debilita. Další super věc : představte si, že náhodou máte nějaký ty zvláštní schopnosti a v hlavě se vám usadí nějakej ten šmejd z vesmíru - připočteme-li k tomu ještě vaši temnou stranku - voilá máte tu konec lidskeho světa.
Jednoduše genialni.

21.07. 2004  22:44

Dnes jsem konečně viděl film, a mohu říci, že jako sf film se velice povedl, chválím filmaře. A jestli něco ve filmu chybělo, co bylo v knize - přece se nebudeme dívat na film, který má více jak 180 minut. Takže film dobrý, ale samozřejmě že je nutné přečíst knihu, to je pak nářez.

23.06. 2004  11:31

Tak dneska jsem tu knihu přečetla, a můžu říct, že jsem zase po dlouhé době četla správný horror. Téma mimozemské invaze se bohužel strašně profláklo v době, kdy všechny televize vysílaly Akta-X, ale King je dokázal skvěle vzkřísit, stejně fikaně taky dokázal připomenout To a jeho oblíbené Derry. Ona Pavučina snů je taky symbolem toho, jen si pomyslete. Rozšiřovat se o filmu nemá cenu. Z Kingových děl vznikají buď béčka, nebo se musí předloha trochu upravit - viz Osvícení, a to se mi taky nelíbí. Teď hlavně, už aby přeložili Vlky z Calla!

18.05. 2004  22:44

Ano, máš pravdu, kniha byla doopravdy dobrá, hlavně mne naladil ten její začátek, okamžik, kdy se šediváci dostali na scénu zkrze zadní partie McCarthyho... Doopravdy barvytý a "strašný" příchod na zcénu. Byl to pro mne šok. Zbytek knihy pak jen
vrcholý až po samotný konec. Přiznám se, ani do teď jsem nestihl film vzhlédnout, ale pořád se na něj chystám.

17.05. 2004  19:36

Kniha výborná, leč u některých opravdu nechutných pasáží (Šediváci apod.) se mi opravdu zvedal žaludek, ale asi je to jen dobře, aspoň jsem tu knihu "zhltka se všemi pocity.
P. S. díky za upozornění na ten film, psaný projev je přeci jen lepší...

16.03. 2004  19:44

to mela : ahoj, ano, knižka je výborná, až jsem byl překvapený, jak může sf příběh od Kinga vypadat pěkně (Tommyknockeři tak moc dobří nebyli). Zase na druhou stranu někteří si myslí, že Pavučina snů není Kingovo povedené dílo. FILM jsem ještě neviděl, ale jsem na něho zvědavý. Pokud to bude tak hrozné, snad překvapí herci, efekty a filmový příběh. To pak při takovýchto filmech radši ani nemyslet na to, že je to podle Kinga.

16.03. 2004  09:15

kniha je výborná, miluju Kinga, ale proč podle knih dělaj filmy?....Je hroznej...Ještě na začátku jsem si říkala, že to nemůže být podle Kingovy knihy a bylo....Radši zůstanu u čtení....:))

08.03. 2004  19:36

No, kniha super!!! Takovému románu musíte přijít na chuť. CHystám se na film, snad budu spokojen :)

přihlásit se statistika odběr novinek filozofie webu