Isaac Asimov - Konec Věčnosti

(1955)

Žánr : sci-fi

Pojďme se představit hlavního hrdinu tohoto románu. Andrew Harlan, věk kolem třicítky, narozen v 95. století, pracovní zařazení – Provozní technik. Současné bydliště kdesi v útulném bytě v 575. století. V současnosti se připravuje na služební cestu do 2456. století. Jako patnáctiletého chlapce si ho lidé z Času vybrali jako jedince, který je schopen zastávat důležité pracovní místo. A tak ho odvedli od rodiny, od přátel a již nikdy se s nimi nemohl setkat.

Kdysi dávno lidé přišli na způsob, jak si osvojit cestování časem. Byla to docela komplikovaná technologie a několik desítek století trvalo její zavedení do praxe. Zprvu tento „dopravní prostředek“ využívali k přenášení hmotných věcí, jako potravin, zeminy, plodin z dob, kdy těchto bylo dostatek, tam kde jej nutně potřebovali. Brzy se lidé cestující časem odpoutali od normální společnosti a během několika století byli lidskou veřejností zapomenuti. Jak léta ubíhala, zbyly po nich jen legendy a báje. Naopak lidé v „čase“ nelenili a záhy zjistili, že cestování časem mohou využívat i jinak, a to tím, že mohou lehce pozměnit lidské dějiny. Někde hrozila atomová válka, lidé v „čase“ zasáhli např. tím, že vědci, který měl vynalézt atomový reaktor, přesunuli jeho poznámky na jiné místo. V pravý okamžik vstoupil jeden z nich do reálného času, věc přesunul a zase zmizel. Vědec své důležité poznámky nenašel a tak k dalšímu vývoji nedošlo.

Vznikla „Věčnost.“

Dnes, v 575. století se lidé ve věčnosti člení na několik pracovních skupit. Začátečníci se učí ve škole o základech přesunu v čase, dějiny, matematiku a jsou pak vybíráni do svého dalšího povolání. Údržbáři se starají o údržbu celého systému, o úklid, opravy, stravování apod. Pozorovatelé jsou vysíláni do krizových období v reálném čase, kde tráví pár týdnů a pozorují co se v okolí děje. Sepisují zprávy. Analytici a psychologové tyto zprávy rozebírají a rozhodují, jestli má být změna uskutečněna, či ne. Analytici zároveň sledují tok času v minulosti i budoucnosti a hledají anomálie, což jest války, drogy, vynálezy a technický pokrok, který by vedl k nepříjemnostem. Pokud se taková anomálie naskytne, je do té doby vyslán pozorovatel. Provozní technici jsou ti lidé ve Věčnosti, kteří pak v určitou sekundu v reálném čase dorazí na místo a uskuteční změnu. Přesunou věc, zničí nebo ji zabaví. Od okamžiku uskutečnění změny se změní i budoucnost všech v reálném čase.

Na první pohled se kniha zdá velice zamotaná, zmateně se o tom píše. Ono také několik prvních desítek stránek jsou docela nechápavými. Od prvního okamžiku jsme vrhnuti do světa, který představuje čas. Věčnost, to je určité společenství odborníků, kteří drží ochranou stráž nad lidstvem. Než si na tento svět čtenář zvykne, musí se knihou prokousat.

Věčnost prakticky řídí osudy lidstva na planetě Zemi. Sleduje vývoj od raných století až po daleká 7000 století. Vše ve jménu pohodlí a bezpečí lidstva. Toto si také Harlan uvědomuje a postupně zjišťuje, že Věčnost musí skončit. Ač je celý svůj život jako příslušník Věčnosti silně odhodlaný pracovník s tvrdou morálkou a zcela odhodlán věci, jednoho dne se zamiluje do dívky z reálného času a vše se pro něj změní.

Chtěl bych tuto nepovedenou recenzi zakončit trošku lepším způsobem. Pokud máte toto literární téma rádi, určitě si knihu sežeňte. Mohu říci, že kniha Konec Věčnosti je jeden z vrcholů Asimovova díla, je jeden z nejlepších románů v dějinách.
Asimov touto knihou opět povznesl science fiction literaturu. Dokázal popsat kompletní svět od dob 20 století až po nedosažitelnou budoucnost někdy kolem 12000 století. Je to ohromné časové období, ve kterém se pohybuje v několika okamžicích. Podrobně popisuje život a organizaci Věčnosti a jejich činnosti pro lidstvo. Zaobírá se filozofickými otázkami o lidstvu a jeho vývoji a ke konci všeho si dovoluje parádní rozuzlení, vysvětlení a zakončení příběhu. Lidstvo může konečně završit svůj osud.


Článek napsal Marian Gallo (aka Silver) || Leden 2004


Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 01.01.2004, autor : Marian Gallo (aka Silver)

Článek ohodnocen 20 čtenáři : 



Článek má 1431 čtenářů.  Ohodnoťte ho také :  1 2 3 4 5     


diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

04.11. 2009  20:52

no, tak muj nazor je ten, ze zrovna konec vecnosti patri u asimova k tem mene stravitelnym
ale nic proti, je to fajn kniha

07.04. 2004  15:25

konečně dooren aspoň jednou uznala, že Heinlein píše i "celkem stravitelnější" knihy. Věčnost je dobrá kniha, ale co jsem JÁ zatím četl, tak všechny knihy byly čtivé, např. teď jsem dočetl Občánka galaxie a mohu říci, že na první pohled tak nevypadala, ale je to dobrá sf, rozhodně bych ji nikam jinam nezařazoval, aje je to můj "zvrácený" názor. Šak opčkáme na recenziy.... :-)

25.03. 2004  09:21

Konec Věčnosti je jedna z prvních sci-fi knih, které jsem kdy četla. Po letech jsem se k ní vrátila, a stále mě okouzluje. Přiznejme si, že v Asimovově tvorbě patří k těm stravitelnějším...

15.03. 2004  14:56

Asimova celkem můžu, tento článek je také celkem slušně napsán. Konec věčnosti - myslím si , že je dobrá kniha, ze začátku trošku těžkopádná, ale jakmile se čtenář prokouše a dostane se do světa věčnosti, je to strhující.

přihlásit se statistika odběr novinek filozofie webu