Stephen King - Tommy Knockeři

(1987)

Žánr : horror

Pozdě minulé noci i noci předešlé,
Tommyknockeři, Tommyknockeři ťukali na dveře.
Chci jít ven, nevím jestli mohu,
neboť se tam bojím toho Tommyknockera.

Tommy knockeři jsou :
a/ obří lidožrouti, kteří žijí v tunelech
b/ duchové obývající opuštěné doly nebo jeskyně
c/ duchové horníků, kteří zemřeli vyhladověním, ale pořád ťukáním prosí o vysvobození a potravu

Spisovatel nás tentokrát v této knize zavede do městečka Haven ve státě Maine. Aby jste se dozvěděli, o čem kniha je, pokusím se nastínit příběh, který je docela jednoduchý. Bobbi, spisovatelka žijící poklidným způsobem na své farmě, jednou v lese zakopne o kus kovu. Poháněna nevysvětlitelnou zvědavostí začala kopat a postupně za pomoci ostatních odhalovat zabořený vesmírný koráb. To co ke konci odkryjí je obrovský předmět. Celé městečko se začíná postupně měnit psychicky i fyziologicky. Nějaká neznámá síla je začíná ovládat a všechny spojí do jednoho celku za účelem osvobodit neznámou věc v lese. Jen jeden člověk uvnitř městečka a pár lidí z okolního světa se stanou imunními vůči této atmosféře a tedy postupně samotnou zhoubou pro obyvatele městečka. Z počátku se lidem z Havenu daří udržet v tajnosti svou zvláštní přeměnu, ale ke konci pomyslná bublina praskne …. .

Pamatujete si? Ve filmu MATRIX jsou lidské bytosti používány jako zdroje energie. Téměř to samé se děje i v této knize. Jediný patrný rozdíl tkví v tom, že Stephen King knihu napsal v roce 1987 a film byl natočen v roce 1999. Nepodařilo se my zjistit, jestli autoři filmu použili myšlenku lidských baterií od Kinga, ale svou podobnost to jistě má. Jinak kniha má asi 600 stránek. Z mého pohledu se jedná o odpočinkové čtení. Lidé kopají, kopají a stále kopají. Nakonec se dokopou konce a příběh finišuje. Během těch pár týdnů se samozřejmě stane hromada různých věcí, příběhy některých lidí končí, jiných pokračují v zajímavých proměnách. Spisovatel v knize opět naráží na své jiné knihy – Pavučina snů, Žhářka a TO. Všiml jsem si, že King některé své knihy řadí do svého světa – stát Maine, okolí města Derry. Podle mého názoru je zábavné se v knížkách útržkovitě dozvídat o jiných příbězích, které sám King napsal.

Jak bych skončil. Knihu bych nezařadil mezi hororové příběhy, jak je od Kinga známe. Příběh je zařazen do roku 1988. V této době se v městečku Haven žije poklidným a nezajímavým životem. Jediná podivnost se nachází v nedalekém lese. Několik tisíc let zakopaná a čekající na své objevení. A toto se právě stalo. Napínavý příběh ke konci příjemně graduje a samotný konec pro čtenáře není až tak překvapující. Pokud od Kinga čtete jen některé knihy, tato může být pro Vás nezajímavá. Pro ostatní je asi nutnost.

Článek napsal Marian Gallo (aka Silver) || Červen 2003

Článek ohodnocen 11 čtenáři :

diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

Vendy

05.02. 2010 22:15

Tommyknockery jsem si dala ke čtení tento týden a včera dočetla... opravdu žádný velký happy end (jen částečný). Osobně jsem trochu nechápala právě Jima - když viděl co to dělá s jeho nejlepší přítelkyní, mohl něco dělat. Ale to už by nebylo o čem psát. Na druhé straně, jeho pohnutky se dají vysvětlit tak, že byl 1.zvědavý a 2.doufal, že najde nějaký zdroj energie, který by se dal využít místo atomových elektráren, proti kterým demonstroval. Že nakonec našel velký prd, to ví každý který Tommyknockery četl. Na Kingových románech je asi nejlepší to, že zlo pochází hlavně z lidí - nebo působením přes lidi. A to, že se hodně románů odehrává na stejném nebo podobném místě, jsem si taky všimla, navíc mě dostalo, že v některých románech jsou odkazy na jiné Kingovky - třeba zmínka o šíleném policajtovi, který vraždil (asi Mrtvá zóna), nebo odkaz na destrukci města (nejspíš TO), nebo zmínka o vzteklém psu (Cujo).