Pierre Boulle - Planeta Opic

(1963)

Žánr : sci-fi

Když se řekne Planeta opic, vybaví se zřejmě každému legendární film s Charltonem Hestonem v hlavní roli. Předlohou pro tento snímek byl stejnojmenný bestseller, který napsal francouzský spisovatel Pierre Boulle (1912-1994). Tento autor bývá nejčastěji spojován se slavným válečným románem Most přes řeku Kwai. Do science fiction zavítal Boulle jen jako host. Z dvacítky jeho románů se k tomuto žánru dá přiřadit jen několik titulů. Kromě Planety opic je to například Dokonalý robot.
Děj Planety opic se odehrává v daleké budoucnosti, kolem roku 2500. Hlavní hrdina, novinář Ulyxes Mérou se s dvěma přáteli vydává na dalekou cestu kosmem. Cílem expedice je obří hvězda Betelgeuze vzdálena od Země několik set světelných let. Poté co se jejich extrémně rychlá kosmická loď k hvězdě přiblíží, zahlédnou astronauti planetu podobnou Zemi. Pojmenují ji Soror. Protože zde naši hrdinové předpokládají existenci života, rozhodnou se pro přistání. Loď bez problémů dosedne na povrch planety. Atmosféra, teplota a přitažlivost jsou stejné jako na Zemi. I krajina se příliš neliší. Všude kolem neosídlená džungle, hory a vodní plochy. Ulyxes s ostatními vystoupí a rozhlíží se. Nečekají dlouho a objeví se živý tvor. Člověk! A po chvíli se ukážou další. Tito obyvatelé planety Soror se však od pozemšťanů zásadně odlišují. Nemluví, mají primitivní myšlení, zvířecí instinkty, neumí používat předměty a žijí v divokých podmínkách džungle jako opice. Toto zjištění však není pro naše hrdiny tím největším překvapením. Pravý šok zažijí teprve tehdy, až se setkají se skutečnými pány této planety. Jedná se o opice, které se naopak chovají a jsou vyspělé jako lidé na Zemi. V tu dobu zrovna uskuteční na lidi z džungle hon a jejich terčem se stanou i astronauti. Ulyxes je chycen a jako zvíře zavřen do klece. Opice na něm začnou provádět pokusy. Náš hrdina musí zvládnout nelehký úkol – dokázat, že je inteligentní bytost, prokázat své lidství. Naštěstí nalezne spojence. Je to šimpanzí samice Zira a její snoubenec Kornélius. S jejich pomocí začne odhalovat skrytá tajemství planety Soror.
Takto bychom mohli zhruba popsat obsah knihy. Není dlouhá, má svižný dobrodružný děj a přečtete ji klidně jedním dechem. Je napsána lehkým kultivovaným jazykem, udržuje čtenáře v napětí a očekávání, tu a tam nalezneme i prvky humoru či ironie. Zajímavý je mimo jiné popis hierarchie opičí společnosti, kde má každý druh opice jiné postavení. Za zmínku stojí také dobře psychologicky zvládnuté úvahy hlavního hrdiny či zamyšlení nad skutečným směrem evoluce. Od klasického filmové zpracování se kniha v mnohém liší. Ale na druhou stranu právě díky skvělému filmu si knihu lépe vychutnáte, protože už máte výbornou představu o tom, jak vypadá „polidštěná“ opice. Závěr, který vymyslel Boulle je jiného kalibru než ten, jaký zvolili američtí tvůrci ve slavné finální scéně filmové verze. Je však neméně šokující!
Planetu opic mohu bez obav doporučit každému, nejen fanouškům sci-fi. Kniha je nejen klasickým příkladem vědecko-fantastického žánru, ale také krásnou ukázkou francouzské literatury druhé poloviny dvacátého století.


Článek napsal Jarda Kovanda || Říjen 2003


Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 21.10.2003, autor : Jarda Kovanda

Článek ohodnocen 87 čtenáři : 



Článek má 1434 čtenářů.  Ohodnoťte ho také :  1 2 3 4 5     


diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

26.06. 2014  22:13

Myslím,že zejména závěr se s filmem nedá absolutně srovnat !

´´Když Phyllis zápisky dočte, oba se srdečně zasmějí nad myšlenkou, že někdy existoval inteligentní člověk.

Oba jsou totiž také opice.´´

11.01. 2007  16:36

Jo tohle je jedna z nejlepších sci-fi knížek, moc jsem od ní nečekal-má strašlivej přebal poutající se k filmovýmu remejku, kterej je dost hroznej, ale je to geniální bajka, a lidský sci-fi nepřeplácaný technickejma hovadinama. Vřele doporučuju...

01.09. 2006  10:14

Tak tuhle knizku jsem se rozhodl zacit cist kdyz jsem mel prazdniny, venku bylo strasny vedro a vsechno se tvarilo tak line. Vytahnul jsem si deku na zahradu nekam do stinu, protoze ani vetrik nefoukal a zacal jsem cist. Knizku jsem precetl na jeden zatah. Knizka daleko nasobne lepsi nez zminovany film. Opravdu doporucuji precist.

23.03. 2005  22:49

Knížku máte opravdu přečtenou jedním dechem a ne jednou
vás při popisu situace na Sororu zamrazí. Řekla
bych, že knížka je 100x lepší než film. Nechtěla jsem
před začátkem čtení věřit, že by mě "Planeta opic"
mohla takhle dostat. Největším překvapením pro mě byl
konec... Doporučuju přečíst!! :o)

přihlásit se statistika odběr novinek filozofie webu